replika
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [rɛplɪka]
děleníEditovat
- re-pli-ka
etymologieEditovat
Z latinského replicare – kopírovat, otáčet.
podstatné jménoEditovat
- rod ženský
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | replika | repliky |
| genitiv | repliky | replik |
| dativ | replice | replikám |
| akuzativ | repliku | repliky |
| vokativ | repliko | repliky |
| lokál | replice | replikách |
| instrumentál | replikou | replikami |
významEditovat
- odpověď na předcházející odpověď partnera v rozhovoru
- odpověď žalobce na vyjádření obhájce nebo obžalovaného při soudním procesu
- napododobenina původního díla, věrná kopie předlohy, jež není plagiátem ani falzifikátem, imitace díla
- (ve fyzice) otisk povrchu zkoumané látky v elektronovém mikroskopu
překladyEditovat
- —
- —