češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈrɔʊ̯xɔ]

děleníEditovat

  • rou-cho

etymologieEditovat

Praslovanské *rucho není zcela jasné. Snad vychází ze stejného kořene jako rušit, rouno, rvát, vykládá se jako "(nepřátelům) servaný či vyrvaný oděv". Významová paralela by byla v róba.[1]

podstatné jménoEditovat

  • rod střední

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ roucho roucha
genitiv roucha rouch
dativ rouchu rouchům
akuzativ roucho roucha
vokativ roucho roucha
lokál rouchu / rouše rouchách
instrumentál rouchem rouchy

významEditovat

  1. slavnostní oděv
    • Klerika neb talár (fr. soutane), dlouhé, řasnaté roucho, sáhající od krku až po kotníky, které jest kněžstvu světskému předepsáno a přes něž se obřadní roucho obléká.[2]
  2. (zastarale) rouška

překladyEditovat

  1. oděv

souvisejícíEditovat

slovní spojeníEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-12-22]. Heslo roucho.
  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-04-04]. Heslo roucho.
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „roucho“, s. 601.
  2. Klerika. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1899. Dostupné: <s:Ottův slovník naučný/Klerika>. Díl 14, s. 364.

externí odkazyEditovat

  •   Rozcestník Roucho ve Wikipedii