seno
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈsɛnɔ]
dělení
editovat- se-no
etymologie
editovatZe staročeského sěno, které vychází z praslovanského *sěno („seno, tráva“), ekvivalenty lze najít ve všech slovanských jazycích. Vychází patrně z indoevropského *ḱoi-no- s významem „tráva (krmivo)“.[1]
podstatné jméno (1)
editovat- rod střední
skloňování
editovat| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | seno | sena |
| genitiv | sena | sen |
| dativ | senu | senům |
| akuzativ | seno | sena |
| vokativ | seno | sena |
| lokál | senu / seně | senech |
| instrumentál | senem | seny |
význam
editovatpřeklady
editovat- usušená tráva
- —
synonyma
editovat- —
- senoseč
související
editovatfráze a idiomy
editovatpodstatné jméno (2)
editovat- rod ženský
význam
editovat- vokativ singuláru substantiva sena
italština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈsɛ.no]
etymologie
editovatZ latinského sinus. Srovnej francouzské sein nebo portugalské seio.
podstatné jméno
editovat- rod mužský
skloňování
editovat| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | seno | seni |
význam
editovatsynonyma
editovat- —
- petto
- —
- —
- —
slovenština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [sɛno]
podstatné jméno
editovat- rod střední
skloňování
editovat| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | seno | sená |
| genitiv | sena | sien |
| dativ | senu | senám |
| akuzativ | seno | sená |
| lokál | sene | senách |
| instrumentál | senom | senami |
význam
editovatsynonyma
editovat- —
- kosba
související
editovatfráze a idiomy
editovatpoznámky
editovat- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „seno“, s. 568.
