čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • se-s-t-ra

etymologie

editovat

Ekvivalenty lze najít ve všech slovanských jazycích. Praslovanské *sestra[1] vychází z indoevropského základu *su̯esō(r)[2] (ve slovanských a germánských jazycích je vkladné -t-).

Původ není zcela jasný. Většinou se první část vykládá jako indoevropské *su̯e- („svůj, sám pro sebe“), což celkově může dávat „(žena) svého rodu“.[1] Naproti tomu O. Szemerényi[3] to chápe jako *sve-sū, kde *sve- znamená „velkorodina“, a *sū- je od *seu- („roditi“). K tomu bylo analogicky k *pəter, *māter, *bhrāter („otec, matka, bratr“) připojeno *-er.[4]

Význam „zdravotnická pracovnice“ byl odvozen ve 20. století od řádových sester ošetřujících nemocné v léčebných ústavech.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ sestra sestry
genitiv sestry sester
dativ sestře sestrám
akuzativ sestru sestry
vokativ sestro sestry
lokál sestře sestrách
instrumentál sestrou sestrami

význam

editovat

překlady

editovat
  1. ženský sourozenec
  2. zdravotnická pracovnice
  3. členka řeholního řádu
  4. členka některých organizací

synonyma

editovat
  1. (v obecném jazyce) ségra, (zdrobněle) sestřička
  2. ošetřovatelka
  3. jeptiška, řeholnice

související

editovat

slovní spojení

editovat

fráze a idiomy

editovat

slovenština

editovat

poznámky

editovat
  1. 1 2 3 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sestra“, s. 569.
  2. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „sestra“, s. 401.
  3. Jak cituje V. Machek: O. SZEMERÉNYI, O. Syncope in Greek and Indo-European and the nature of Indo-European accent. Napoli. S. 335.
  4. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 866 s. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. ISBN 80-7106-242-1. Heslo „sestra“, s. 541, 542.

externí odkazy

editovat