sklenník

čeština

výslovnost

• IPA: [sklɛɲiːk]

dělení

• sklen-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. (starým pravopisem) skleník
   • Jda chodbou, potkal Vilemínu, vracející se ze sklenníka zahradního, kde stály pod zvláštní dohlídkou zimního času její květiny, jež každé ráno navštěvovala.
   • Mnohé druhy Darwinií pěstují se i u nás ve studených nebo méně teplých sklennících.