smělý
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [smɲɛliː]
dělení
editovat- smě-lý
etymologie
editovatZ praslovanského *sъmělъ, které vzniklo jako l-ové příčestí od praslovanského *sъměti („smět“) s nejistým původem,[1] které původně znamenalo „odvážit se“.[2]
přídavné jméno
editovat- tvrdé
skloňování
editovatčíslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | smělý | smělý | smělá | smělé | smělí | smělé | smělé | smělá |
genitiv | smělého | smělého | smělé | smělého | smělých | smělých | smělých | smělých |
dativ | smělému | smělému | smělé | smělému | smělým | smělým | smělým | smělým |
akuzativ | smělého | smělý | smělou | smělé | smělé | smělé | smělé | smělá |
vokativ | smělý | smělý | smělá | smělé | smělí | smělé | smělé | smělá |
lokál | smělém | smělém | smělé | smělém | smělých | smělých | smělých | smělých |
instrumentál | smělým | smělým | smělou | smělým | smělými | smělými | smělými | smělými |
stupňování
editovatstupeň | tvar |
---|---|
pozitiv | smělý |
komparativ | smělejší |
superlativ | nejsmělejší |
význam
editovat- (člověk) mající odvahu
- (jednání) charakterizovaný odvahou
překlady
editovatsynonyma
editovatantonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2019-01-17]. Heslo smělý.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „smělý“
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „směti“, s. 560.