čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [spraːfka]

dělení

editovat
  • správ-ka

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ správka správky
genitiv správky správek
dativ správce správkám
akuzativ správku správky
vokativ správko správky
lokál správce správkách
instrumentál správkou správkami

význam

editovat
  1. spravování, opravování (rozbité věci)
    • „Otče, co to děláš?!“ vykřikla jeho vlastní dcerka. „Já nosím už měsíc roztrhané boty, a ty mi nechceš dát ani na správku.“[1]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 213.