čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [spraːfka]

dělení editovat

  • správ-ka

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ správka správky
genitiv správky správek
dativ správce správkám
akuzativ správku správky
vokativ správko správky
lokál správce správkách
instrumentál správkou správkami

význam editovat

  1. spravování, opravování (rozbité věci)
    • „Otče, co to děláš?!“ vykřikla jeho vlastní dcerka. „Já nosím už měsíc roztrhané boty, a ty mi nechceš dát ani na správku.“[1]

související editovat

poznámky editovat

  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 213.