Přes anglonormandštinu a starofrancouzštinu předpokládaného pozdnělatinského *scūriolus, které je zdrobnělinou vulgárnělatinského scūrius, což je obměna klasického sciūrus, jež je de facto jen římským přepisem starořeckého σκίουρος téhož významu, vytvořeného možná ze základů σκιά — stín a οὐρά — ocas. Srovnej především okcitánské esquiròl, francouzské écureuil, aragonské esquirgüelo, dále však ale např. i středověké české Klaretovo — kalkově přeložené — stínocas. Na konci doby středoanglické vytlačilo anglosaský výraz acquerne, který pocházel ze staroanglického ācweorna a byl takto příbuzný např. s dnešním německým Eichhörnchen.
| pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
squirrel
|
squirrels
|
- veverka
| kategorie
|
tvar
|
| infinitiv
|
squirrel
|
| 3. osoba
|
squirrels
|
| préteritum
|
squirreled
|
| perfektum
|
squirreled
|
| vid průběhový
|
squirreling
|
- křečkovat, nakřečkovat si
squirrel (Kanaďan)? • info