storuký
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [stɔrʊkiː]
dělení
editovat- sto-ru-ký
přídavné jméno
editovat- tvrdé
skloňování
editovatčíslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | storuký | storuký | storuká | storuké | storukí | storuké | storuké | storuká |
genitiv | storukého | storukého | storuké | storukého | storukých | storukých | storukých | storukých |
dativ | storukému | storukému | storuké | storukému | storukým | storukým | storukým | storukým |
akuzativ | storukého | storuký | storukou | storuké | storuké | storuké | storuké | storuká |
vokativ | storuký | storuký | storuká | storuké | storukí | storuké | storuké | storuká |
lokál | storukém | storukém | storuké | storukém | storukých | storukých | storukých | storukých |
instrumentál | storukým | storukým | storukou | storukým | storukými | storukými | storukými | storukými |
význam
editovatpoznámky
editovat- ↑ HOMÉROS. Ílias. Překlad Otmar Vaňorný. 12. vyd. Praha : Rezek, 2007. Zpěv I., verše 402-404. ISBN 80-86027-25-2. S. 41-42.