sudička
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [sʊɟɪt͡ʃka]
děleníEditovat
- su-dič-ka
etymologieEditovat
Přechýlením substantiva sudič pomocí přípony -ka.
podstatné jménoEditovat
- rod ženský
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | sudička | sudičky |
| genitiv | sudičky | sudiček |
| dativ | sudičce | sudičkám |
| akuzativ | sudičku | sudičky |
| vokativ | sudičko | sudičky |
| lokál | sudičce | sudičkách |
| instrumentál | sudičkou | sudičkami |
významEditovat
- (v mytologii) bytost, zpravidla v podobě stařenky, určující osud dítěti krátce po jeho narození; bohyně osudu
- žena, která se často nebo ráda soudí
- (zastarale, knižně, zřídka) kritička, posuzovatelka
- (poněkud zastarale, hanlivě) žena pěstující klevety
překladyEditovat
- bohyně osudu
- slovenština: sudička ž
- —
- —
- —
synonymaEditovat
- (zastarale) sudba
- –
- (neutrálně) kritička, posuzovatelka
- (neutrálně) drbna, klepna
antonymaEditovat
- –
- (pohlavně) sudič
- (pohlavně) sudič, (neutrálně) (pohlavně) kritik, posuzovatel
- –