Možná hledáte supínum nebo Supinum.

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [sʊpiːnʊm]

dělení editovat

  • su-pi-num

etymologie editovat

Převzato z latinského supinum, to z latinského přídavného jména supinus („obrácený vzhůru“); motivace názvu je nejasná.

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ supinum supina
genitiv supina supin
dativ supinu supinům
akuzativ supinum supina
vokativ supinum supina
lokál supinu supinech
instrumentál supinem supiny

význam editovat

  1. neurčitý tvar slovesa vyjadřující děj či stav, který je účelem nějakého pohybu; vyskytuje se jen v některých jazycích
    • Ve většině slovanských jazyků supinum zaniklo a bylo nahrazeno infinitivem, zachováno zůstalo ve slovinštině a dolnolužické srbštině.

překlady editovat

  1. tvar slovesa

latina editovat

etymologie editovat

Z latinského přídavného jména supinus („obrácený vzhůru“); motivace názvu je nejasná.

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ supinum supina
genitiv supinī supinōrum
dativ supinō supinīs
akuzativ supinum supina
vokativ supinum supina
ablativ supinō supinīs

význam editovat

  1. supinum
    • Supinum modus verbi est. Indicat intentionem vel solutionem actus animo agitati.

švédština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [sɵpˈiːnˌɵm]

etymologie editovat

Převzato z latinského supinum, to z latinského přídavného jména supinus („obrácený vzhůru“); motivace názvu je nejasná.

podstatné jméno editovat

  • rod společný

význam editovat

  1. supinum
    • I meningen ”Hunden sägs ha jagat älgen in i skogen” är ”jagat” aktiv form av supinum. – Ve větě „Hunden sägs ha jagat älgen in i skogen“ je „jagat“ aktivní formou supina.

poznámky editovat

externí odkazy editovat