tábořiště

čeština

výslovnost

• IPA: [taːbɔr̝ɪʃcɛ]

dělení

• tá-bo-ři-š-tě

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	tábořiště	tábořiště
genitiv	tábořiště	tábořišť
dativ	tábořišti	tábořištím
akuzativ	tábořiště	tábořiště
vokativ	tábořiště	tábořiště
lokál	tábořišti	tábořištích
instrumentál	tábořištěm	tábořišti

význam

1. místo na němž se táboří

související

• tábor
• tábořit
• táborník, tábornice