čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [tr̝̊mɛn]

dělení

editovat
  • třmen

etymologie

editovat

Z praslovanského *stremę. Rejzek navrhuje paralelu ve starořeckém στρέμμα, které vychází ze slovesa στρέφεινotáčet, kroutit. Srovnej ruské стремя, polské strzemię, ukrajinské стремено.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ třmen třmeny
genitiv třmene / třmenu třmenů
dativ třmenu / třmeni třmenům
akuzativ třmen třmeny
vokativ třmene / třmeni třmeny
lokál třmenu / třmeni třmenech
instrumentál třmenem třmeny

význam

editovat
  1. opora pro nohu jezdce na koni, většinou zachycená za sedlo

překlady

editovat
  1. opora pro nohu jezdce

synonyma

editovat
  1. (řidčeji) třemen

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „třmen“, s. 681.

externí odkazy

editovat
  •   Článek Třmen ve Wikipedii