tančit

čeština

výslovnost

• IPA: [tant͡ʃɪt]

dělení

• tan-čit

varianty

• tancovat

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	tančím	tančíš	tančí	tančíme	tančíte	tančí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	tanči	tančeme	tančete

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	tančil	tančila	tančilo	tančili	tančily	tančila
trpné	tančen	tančena	tančeno	tančeni	tančeny	tančena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	tanče	tančíc	tančíce

význam

1. koordinovaně se pohybovat, obvykle do rytmu hudby; provádět tanec
   • A pak začali tančit. Tančili sami, v rytmu valčíku obeplouvali obvod velkého parketu kolem lidí, kteří je s obdivem pozorovali.

překlady

1. provádět tanec

   • angličtina: dance
   • francouzština: danser
   • italština: ballare
   • japonština: 踊る
   • němčina: tanzen
   • nizozemština: dansen
   • polština: tańcować
   • ruština: танцевать
   • řečtina: χορεύω
   • španělština: bailar

synonyma

1. (expresivně) hopsat, křepčit, trsat

související

• protančit
• zatančit
• tanec
• tanečník
• tanečnice