podstatné jméno (1)
editovat
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
---|
nominativ
|
trouba
|
trouby
|
---|
genitiv
|
trouby
|
trub
|
---|
dativ
|
troubě
|
troubám
|
---|
akuzativ
|
troubu
|
trouby
|
---|
vokativ
|
troubo
|
trouby
|
---|
lokál
|
troubě
|
troubách
|
---|
instrumentál
|
troubou
|
troubami
|
---|
- uzavřený prostor s vytápěním, určený pro přípravu jídla
- Dejte to na pekáč a šup s tím do trouby!
- Trouba vám asi skvěle peče, viďte? - No jo, ale těch keců, než ho k tomu dokopám.
- (řidčeji) trubka
uzavřený prostor s vytápěním určený pro přípravu jídla
—
podstatné jméno (2)
editovat
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
---|
nominativ
|
trouba
|
troubové
|
---|
genitiv
|
trouby
|
troubů
|
---|
dativ
|
troubovi
|
troubům
|
---|
akuzativ
|
troubu
|
trouby
|
---|
vokativ
|
troubo
|
troubové
|
---|
lokál
|
troubovi
|
troubech
|
---|
instrumentál
|
troubou
|
trouby
|
---|
- (hovorově) hloupý člověk
- Ten její starej je, zdá se, pěknej trouba.
- Takovouhle příležitost nevyužít - to u mně jseš teda trouba všech troubů!
- hlupák, (hovorově) blb, ňouma, osel, nemehlo