češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ʊrt͡ʃɪt]

děleníEditovat

  • ur-čit

slovesoEditovat

  • dokonavé
  • tranzitivní

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas určím určíš určí určíme určíte určí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
urči určeme určete
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné určil určila určilo určili určily určila
Trpné určen určena určeno určeni určeny určena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý určiv určivši určivše

významEditovat

  1. prohlásit, který z možných to je
    • U nasbíraných bylin je třeba určit rod a druh.
    • Diagnózu tohoto onemocnění snadno určí každý všeobecný lékař.
  2. prohlásit, který z možných to bude; přijmout rozhodnutí o další činnosti
    • Vedoucí určil, kolik kdo má odpracovat dní.
    • Brnění zjevně nebylo určeno pro ženy.
  3. jmenovat (někoho) do funkce
    • Náčelník určil zástupce pro vyjednávání s nepřítelem.

překladyEditovat

  1. konstatovat stav
  2. rozhodnout
  3. jmenovat

synonymaEditovat

  1. identifikovat, stanovit, specifikovat, konstatovat
  2. stanovit, rozhodnout
  3. ustanovit, pověřit, nominovat

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-05-14]. Heslo určit.