češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ʊrt͡ʃɔvat]

děleníEditovat

  • ur-čo-vat

slovesoEditovat

  • nedokonavé
  • tranzitivní

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas určuji určuješ určuje určujeme určujete určují
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
určuj určujme určujte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné určoval určovala určovalo určovali určovaly určovala
Trpné určován určována určováno určováni určovány určována
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný určuje určujíc určujíce

významEditovat

  1. na základě zkoumání konstatovat povahu věcí či stav
  2. přijímat rozhodnutí o další činnosti
    • Vedoucí určil, kolik kdo má odpracovat dní.
  3. jmenovat (někoho) do funkce
    • Náčelník určil zástupce pro vyjednávání s nepřítelem.

překladyEditovat

  1. konstatovat stav
  2. rozhodovat
  3. jmenovat

synonymaEditovat

  1. identifikovat, stanovovat, specifikovat, konstatovat
  2. stanovovat, rozhodovat
  3. ustanovovat, pověřovat, nominovat

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-05-15]. Heslo určovat.