utéct

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈˀʊtɛːt͡st]

dělení

• utéct

varianty

• utéci

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní
• k nedokonavému utíkat

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	uteču / (zastarale) uteku	utečeš	uteče	utečeme	utečete	utečou / (zastarale) utekou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	uteč	utečme	utečte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	utekl	utekla	uteklo	utekli	utekly	utekla

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	utek	utekši	utekše

význam

1. rychle se vzdálit, např. během, z místa nebezpečí, s cílem zachránit se, nepřijít k úhoně nebo se vyhnout nepříjemnostem
   • Bojím se tady, chtěl bych utéct, ale obávám se, že nemám kam.
   • Prováděj si, co chceš, pěstuj jogging, opatři si o třicet let mladší milenku, staň se vegetariánem, uzavři pět životních pojištění - smrti stejně neutečeš!
2. (o kapalinách) ubýt tokem, tečením
   • Syrovátka z kelímku utekla prasklinou, které jsme si nevšimli - škoda, měla jsem na ni takovou chuť.

překlady

1. rychle se vzdálit z místa skutečného či domnělého nebezpečí

   • angličtina: run away, escape, abscond
   • francouzština: se sauver
   • latina: fugere
   • maďarština: rohan
   • němčina: fliehen, weglaufen, entfliehen, entrinnen
   • ruština: убежать, вырваться, сбежать, удрать, совершать побег
   • řečtina: δραπετεύω
   • španělština: huir, escapar
2. —

synonyma

1. prchnout, vzít do zaječích, vzít nohy na ramena, (hovorově, expresivně) zdrhnout, pláchnout, prásknout do bot, vzít roha
2. —

související

• utéci se
• útěk
• utíkat
• utečenec
• téci
• utekouce