čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • vě-tev

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ větev větve
genitiv větve větví
dativ větvi větvím
akuzativ větev větve
vokativ větvi větve
lokál větvi větvích
instrumentál větví větvemi

význam editovat

  1. dřevnatá nadzemní část dřeviny vyrostlá ze stonku
    • Větve hrušně byly obtěžkané plody.
  2. vymezená část rozvětvené struktury
    • Jižní větev tramvajové trati je nyní mimo provoz.
  3. oddělená skupina osob, náležících ke stejnému rodu, avšak se specifickými předky
    • Rod Rožmberků byl jednou z větví rodu Vítkovců.

překlady editovat

  1. část dřeviny
  2. vymezená část struktury

synonyma editovat

  1. (knižně) ratolest, (poněkud zastarale, nářečně) haluz, (nářečně) suk, snět, klomen, kmen, smetel, kotev, konár, panoha[1]
  2. rozrod

související editovat

fráze a idiomy editovat

poznámky editovat

  1. Český jazykový atlas. Díl 2. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0574-9. Heslo „větev“, s. 194-198.

externí odkazy editovat

  •   Článek Větev ve Wikipedii