češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [vlɛːt͡st]

variantyEditovat

děleníEditovat

  • vléct

slovesoEditovat

  • nedokonavé
  • tranzitivní

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas vleču vlečeš vleče vlečeme vlečete vlečou
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
vleč vlečme vlečte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné vlekl vlekla vleklo vlekli vlekly vlekla
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný vleka / vleče vlekouc / vlečíc vlekouce / vlečíce

významEditovat

  1. táhnout za sebou, zejména po zemi, sněhu apod. - často je v podtextu, že jde o něco namáhavého příp. nešetrného
    • Pohřeb: Černý vůz vlečou a slzy tečou...[1]
    • Přivázali ho za nohy na ocas kobyle, blátem, kamením ho vlekli, přežalostná chvíle![2]

překladyEditovat

  1. táhnout za sebou

synonymaEditovat

  1. táhnout, smýkat

antonymaEditovat

  1. tlačit

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. Buty: Nad stádem koní, album Kapradí, 1999 - s drobnou do kontextu uvádějící úpravou
  2. Karel Havlíček Borovský: Křest svatého Vladimíra/Testament Perunův
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2014-04-30]. Heslo vléct.