Možná hledáte volé nebo vôle.

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • vo-le

podstatné jméno (1)Editovat

  • rod střední

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ vole volata
genitiv volete volat
dativ voleti volatům
akuzativ vole volata
vokativ vole volata
lokál voleti volatech
instrumentál voletem volaty

významEditovat

  1. roztažitelná nebo trvale rozšířená část jícnu některých ptáků sloužící k uskladnění, změkčení nebo natrávení potravy
    • Mnozí ptáci mají vole se schopností zpětné peristaltiky, pomocí které při krmení mláďat vyvrhují potravu.[1]
  2. (hovorově) onemocnění spojené s hypertrofií štítné žlázy

překladyEditovat

  1. část jícnu u ptáků

synonymaEditovat

  1. struma

souvisejícíEditovat

podstatné jméno (2)Editovat

  • rod mužský životný

významEditovat

  1. vokativ singuláru podstatného jména vůl
    • Vole, hni sebou!

slovesoEditovat

  • nedokonavé

významEditovat

  1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa volit
    • Palacký (…) zažil v Palkovičově redakci vedle nouze také i řadu nepříjemností, tak že ho v únoru 1814 opustil, vole raději trpěti nedostatek, nežli aby rozmary jeho snášel.[2]

souvisejícíEditovat

citoslovceEditovat

významEditovat

  1. (hovorově) vycpávkové slovo,[3] někdy plní kontaktní funkci[4] nebo zdůrazňuje zaujetí mluvčího[5]
    • „Hele vole, včera jsem vole viděl vole ale pěknej vole biják.“ – Poslyš, včera jsem (v kině) navštívil pěkný film.[4]

synonymaEditovat

  1. jako, prostě, vlastně; (vulgárně) kurva, pičo

angličtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈvəʊl]

podstatné jménoEditovat

  • počitatelné

významEditovat

  1. hraboš

souvisejícíEditovat

slovní spojeníEditovat

francouzštinaEditovat

výslovnostEditovat

homofonyEditovat

slovesoEditovat

významEditovat

  1. první osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa voler
  2. třetí osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa voler
  3. třetí osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa voler
  4. třetí osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa voler
  5. druhá osoba rozkazovacího způsobu jednotného čísla slovesa voler

volapükEditovat

podstatné jménoEditovat

významEditovat

  1. dativ singuláru substantiva vol

poznámkyEditovat

  1. Článek Trávicí soustava ptáků na Wikipedii
  2. ŘEZNÍČEK, Vácslav. Velký Čech. Praha : J. R. Vilímek, 1897. Kapitola II..
  3. Vladimír Just pro tato slova používá označení „tik“, viz JUST, Vladimír. Velký slovník floskulí. 1. vyd. Voznice : Leda, 2009. 360 s. ISBN 978-80-7335-185-4. Kapitola Jako a Prostě, s. 148 a 256.
  4. 4,0 4,1 NOVOTNÝ, Michal. Zákulisí slov do třetice. Praha : Motto, 2006. ISBN 80-7246-304-7. Heslo „Vůl“, s. 181. Téměř totožný autorův text je dostupný na webu Českého rozhlasu: [1]
  5. ČERMÁK, František. Já vůl, ty vole/ty si vůl, to je vůl. Čeština doma a ve světě, 2001, roč. 9, čís. 1–2, s. 42–44. Dostupné online. ISSN 1210-9339.

externí odkazyEditovat

  •   Rozcestník vole ve Wikipedii