vymřít

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪmr̝iːt]

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	vymřu	vymřeš	vymře	vymřeme	vymřete	vymřou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vymři	vymřeme	vymřete

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vymřel	vymřela	vymřelo	vymřeli	vymřely	vymřela

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vymřev	vymřevši	vymřevše

význam

1. přestat existovat coby živočišný druh, zaniknout jakožto společenství
   • Dřív podobné nemoci asi vznikaly taky, ale dnes je svět globální a hodně se cestuje, takže se snadněji šíří. Když se kdysi lidé v pralesích Konga nakazili ebolou, protože snědli neumyté ovoce potřísněné trusem kaloňů, vymřela jedna vesnice. Dnes se z pralesa sváží pokácené dřevo, všude jsou silnice, pašuje se bushmeat, tedy maso divokých zvířat…
   • Podobný rozpad metapopulace na dílčí izolované „zbytky“ však může nastat i v případě, kdy se jednotlivé populace ve vymírání synchronizují, takže jich naráz vymře velké množství (např. vlivem velké katastrofy nebo rozsáhlé změny v krajině).

slovní spojení

• vymřít po meči
• vymřít po přeslici

související

• vymírat
• mřít
• zemřít
• vymřelý
• umřít
• vymírání
• vymření