polštinaEditovat

výslovnostEditovat

etymologieEditovat

Slovo pochází stejně jako v češtině a dalších slovanských jazycích ze slova wtóry (druhý, staročesky vterý).

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ wtorek wtorki
genitiv wtorku wtorków
dativ wtorkowi wtorkom
akuzativ wtorek wtorki
instrumentál wtorkiem wtorkami
lokál wtorku wtorkach
vokativ wtorku wtorki

významEditovat

  1. úterý
    • Spotkajmy się we wtorek po południu. – Sejdeme se v úterý po poledni.
    • We wtorki idę zawsze pływać. – V úterky jdu vždy plavat.

souvisejícíEditovat

slovní spojeníEditovat