zaměřit

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [zamɲɛr̝ɪt]

děleníEditovat

  • za-mě-řit

slovesoEditovat

  • dokonavé
  • tranzitivní

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas zaměřím zaměříš zaměří zaměříme zaměříte zaměří
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
zaměř zaměřme zaměřte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné zaměřil zaměřila zaměřilo zaměřili zaměřily zaměřila
Trpné zaměřen zaměřena zaměřeno zaměřeni zaměřeny zaměřena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý zaměřiv zaměřivši zaměřivše

významEditovat

  1. měřením určit (polohu či rozměry významných bodů v terénu, budově apod.)
  2. (i přeneseně) nastavit (pozorovací, palebný či jiný význačný) směr na určitý cíl
  3. zaměřit (2) optickou soustavou s ohniskem umístěným na předmět zájmu

překladyEditovat

  1. určit polohu
  2. zamířit
  3. fokusovat

synonymaEditovat

  1. zamířit, zacílit
  2. fokusovat

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-07-14]. Heslo zaměřit.