floutek

čeština editovat

výslovnost editovat

IPA: [ˈflɔʊ̯.tek]

dělení editovat

flou-tek

etymologie editovat

Asi z německého flott (bujný, veselý), které se významově posunulo ve studentské mluvě z původního významu plovoucí, lehký. V tomto původním významu pak souvisí s německým fliessen (téct).^[1]

podstatné jméno editovat

rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	floutek	floutci / floutkové
genitiv	floutka	floutků
dativ	floutkovi / floutku	floutkům
akuzativ	floutka	floutky
vokativ	floutku	floutkové / floutci
lokál	floutkovi / floutku	floutcích
instrumentál	floutkem	floutky

význam editovat

povrchní ješitný sebejistý mladík zajímající se jen o sebe a svůj zevnějšek
(archaicky, zřídka) drobný peníz^{[p. 1]}

překlady editovat

mladý povrchni ješita pečující především o sebe a svůj vzhled
- angličtina: whippersnapper
- němčina: Geck m
- polština: fircyk m, lekkoduch m
- ruština: повеса m
- slovenština: fičúr m
—

synonyma editovat

hejsek, (hanlivě) nadutec, náfuka, fintil (expresivně, v obecném jazyce) machýrek, frajírek, frajer libovej, vejtaha
(v současnosti, neutrálně) drobák, drobné, (expresivně, v obecném jazyce) fifník

poznámky editovat

↑ Životné skloňování dle PSJČ.^[2]

↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „floutek“, s. 177.
↑ Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2023-07-06]. Heslo floutek.

[3] Životné skloňování dle PSJČ.^[2]

[1] REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „floutek“, s. 177.

[2] Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2023-07-06]. Heslo floutek.

[1]

[p. 1]

[2]