homo
latina editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈhɔ.moː] (klasická restituovaná)
etymologie editovat
Ze staršího hemō, přes praitaličtinu z předpokládaného praindoevropského *ǵʰm̥mṓ — pozemšťan, stvoření z hlíny odvozeného ze základu *dʰéǵʰōm — prsť. Srovnej např. starolitevské žmuõ, resp. litevské žmogùs — člověk, anglické groom, gome, dále pak např. francouzské homme, portugalské homem, italské uomo, okcitánské òme či španělské hombre. Také však srovnej francouzské on či latinské nemo, humus.
podstatné jméno editovat
- rod mužský (maskulinum)
- 3. deklinace
skloňování editovat
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | homō | hominēs |
| genitiv | hominis | hominum |
| dativ | hominī | hominibus |
| akuzativ | hominem | hominēs |
| vokativ | homō | hominēs |
| ablativ | homine | hominibus |
význam editovat
- člověk
- Homo doctus in se semper divitias habet. – Učený člověk má v sobě vždy bohatství.
slovní spojení editovat
přísloví, rčení a pořekadla editovat
- homo sum, nihil humanum a me alienum puto (jsem člověk - nic lidského mi není cizí)
- homo homini lupus (člověk člověku vlkem)
související editovat
externí odkazy editovat
Rozcestník Homo ve Wikipedii
