komín
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [kɔmiːn]
dělení editovat
- ko-mín
etymologie editovat
Z latinského slova caminus nebo řeckého slova κάμινος (kaminos).
podstatné jméno editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | komín | komíny |
| genitiv | komína / komínu | komínů |
| dativ | komínu | komínům |
| akuzativ | komín | komíny |
| vokativ | komíne | komíny |
| lokál | komíně / komínu | komínech |
| instrumentál | komínem | komíny |
význam editovat
- část zařízení, stavby, resp. samostatná stavba sloužící k odvádění spalných zplodin z topenišť
- Kominík nám vyčistil komín.
- (přeneseně) protáhlý, úzký prostor, připomínající komín (1)
- Sestoupili jsme do jeskyně asi dvacet metrů dlouhým komínem.
- (přeneseně) věc připomínající tvarem komín (1)
- Vyskládal komíny z knih.
překlady editovat
- zařízení odvádějící kouř
- angličtina: chimney, stack
- francouzština: cheminée ž
- hebrejština: אֲרֻבָּה ž
- lotyština: skurstenis
- němčina: Schornstein m, Kamin m, Rauchfang m, Esse ž, Schlot m
- polština: komin m
- romština: kominos m, thuvalo m, sadzalo m
- ruština: труба ž
- řečtina: καπνοδόχος ž
- slovenština: komín m
- španělština: chimenea ž
- švédština: skorsten c
- —
- —
související editovat
slovní spojení editovat
externí odkazy editovat
Článek Komín ve Wikipedii
