man
Možná hledáte mán, mån, män, Man, MAN, Mann, Maan nebo maan.
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [man]
dělení editovat
- man
etymologie editovat
Z německého Lehnsmann.
podstatné jméno (1) editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | man | mani / manové |
genitiv | mana | manů |
dativ | manu / manovi | manům |
akuzativ | mana | many |
vokativ | mane | mani / manové |
lokál | manu / manovi | manech |
instrumentál | manem | many |
význam editovat
- (historicky) leník, vazal
- Válečná tato výprava se zdařila, neboť Krakov i celé Malopolsko bylo opanováno vojskem českým, a poražený Vladislav Lokietek musil poddati se králi českému jako man koruny české.[1]
podstatné jméno (2) editovat
- rod ženský
význam editovat
- genitiv plurálu substantiva mana
angličtina editovat
výslovnost editovat
etymologie editovat
Ze staroanglického mann, srovnej německé Mann, švédské man, norské mann, dánské mand, islandské maður, faerské maður, nizozemské man.
podstatné jméno editovat
skloňování editovat
pád \ číslo | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | man | men |
význam editovat
- muž; dospělý člověk mužského pohlaví
- There is a young man. – Tam je (nějaký) mladý muž.
- člověk; všechny lidské bytosti
- prehistoric man
- hrací kámen ve figurkových deskových hrách, například šachy
antonyma editovat
externí odkazy editovat
- Slovníky v OneLook. Heslo man.
němčina editovat
výslovnost editovat
- IPA: [man]
homofony editovat
význam editovat
- neosobní zájmeno vyjadřující obecnou osobu nebo neurčitý podmět
- Man muss gut aufpassen, um nichts schlechtes zu sagen. – Člověk musí dávat dobrý pozor, aby neřekl nic špatného.
- Wie sagt man es auf Deutsch? – Jak se to řekne německy?
romština editovat
dělení editovat
- man
zájmeno editovat
- osobní
význam editovat
- akuzativ zájmena me
- Ajci man kernas, kaj la iľom romňake. – Tak dlouho mě přesvědčovali, až jsem se s ní oženil.
švédština editovat
výslovnost editovat
podstatné jméno editovat
- rod společný
skloňování editovat
Substantivum (i) | singulár | plurál | ||
---|---|---|---|---|
neurč. | urč. | neurč. | urč. | |
nominativ | man | mannen | män | männen |
genitiv | mans | mannens | mäns | männens |
význam editovat
související editovat
zájmeno editovat
význam editovat
poznámky editovat
- ↑ František Sláma: Dějiny Těšínska