mluvnice
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [mlʊvɲɪt͡sɛ]
dělení editovat
- mluv-ni-ce
podstatné jméno editovat
- rod ženský
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | mluvnice | mluvnice |
genitiv | mluvnice | mluvnic |
dativ | mluvnici | mluvnicím |
akuzativ | mluvnici | mluvnice |
vokativ | mluvnice | mluvnice |
lokál | mluvnici | mluvnicích |
instrumentál | mluvnicí | mluvnicemi |
význam editovat
- soubor pravidel určujících, jak daný jazyk pracuje se slovy
- Dále došla nás značná čásť z grammatického jeho spisu De lingua latina, kde soustavně na základě stoikův a grammatikův alexandrijských probírána byla mluvnice jazyka latinského (etymologie, flexe a syntaxe);[1]
- kniha resp. učebnice gramatiky (1)
- Úplně lužické, t. j. lužicky psané mluvnice posud Lužičané nemají.[2]
překlady editovat
- pravidla jazyka
- angličtina: grammar
- francouzština: grammaire ž
- němčina: Sprachlehre ž, Grammatik ž
- sepsaná pravidla jazyka
- francouzština: grammaire ž
- hornolužická srbština: rěčnica ž
- němčina: Sprachlehre ž, Grammatik ž
synonyma editovat
- gramatika, (archaicky) grammatika
- —
související editovat
poznámky editovat
- ↑ NOVÁK, Robert. Varro. In Ottův slovník naučný. [s.l.] : [s. n.], 1907. Dostupné online.
- ↑ PÁTA, Josef. Krátká příručka hornolužické srbštiny. [s.l.] : [s.n.], 1920. Dostupné online.
externí odkazy editovat
Článek mluvnice ve Wikipedii