poutník
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈpɔʊ̯tɲiːk]
dělení editovat
- pout-ník
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | poutník | poutníci |
genitiv | poutníka | poutníků |
dativ | poutníku / poutníkovi | poutníkům |
akuzativ | poutníka | poutníky |
vokativ | poutníku / (zastarale) poutníče | poutníci |
lokál | poutníku / poutníkovi | poutnících |
instrumentál | poutníkem | poutníky |
význam editovat
- člověk, který putuje krajinou, zejména pěšky
- Byronský poutník, pln hněvu a vzdoru, neprchá jen před domovem úzkým, pokryteckým a mdlým, nýbrž i před vlastním svým já...[1]
překlady editovat
- pěší poutník
- angličtina: wayfarer, wanderer, pilgrim
- francouzština: pèlerin m
- italština: pellegrino m
- latina: peregrinus m
- němčina: Wanderer m
- polština: pielgrzym m
- ruština: путешественник m
- slovenština: pútnik m
synonyma editovat
související editovat
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-01-30]. Heslo poutník.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2020-04-12]. Heslo poutník.
- ↑ Arne Novák: Jan Neruda
externí odkazy editovat
- Rozcestník Poutník ve Wikipedii