vraník

čeština

výslovnost

• IPA: [vraɲiːk]

dělení

• vra-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vraník	vraníci
genitiv	vraníka	vraníků
dativ	vraníkovi / vraníku	vraníkům
akuzativ	vraníka	vraníky
vokativ	vraníku	vraníci
lokál	vraníkovi / vraníku	vranících
instrumentál	vraníkem	vraníky

význam

1. černý kůň
   • Bílý král seběhl, vsedl na svého vraníka a mžikem dohonil prince.

synonyma

1. (zastarale) rap

související

• vraníček
• vranka
• vraný