zvrhlík

čeština

výslovnost

• IPA: [zvr̩ɦliːk]

dělení

• zvrh-lík

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zvrhlík	zvrhlíci
genitiv	zvrhlíka	zvrhlíků
dativ	zvrhlíku / zvrhlíkovi	zvrhlíkům
akuzativ	zvrhlíka	zvrhlíky
vokativ	zvrhlíku	zvrhlíci
lokál	zvrhlíku / zvrhlíkovi	zvrhlících
instrumentál	zvrhlíkem	zvrhlíky

význam

1. člověk, který dělá něco zvráceného
   • Průša je zvrhlík.
   • „Tím hůře,“ odpověděl opět strážník, „kdo krade ve dne, je dvojnásobný lump. Avšak víte co, pánové? Znal jsem zvrhlíka, jenž si počínal při těchto věcech ještě hůře. Vycházel na svůj lup o polednách a prozpěvoval si přitom veselé písně. Tento člověk byl ovšem nenapravitelný.“

synonyma

1. zpustlík, zhýralec, chlípník, nemrava, sviňák; (expresivně, hanlivě) perverzák

související

• zvrhlice
• zvrhlý
• zvrhnout se

slovenština

podstatné jméno

• rod mužský

význam

1. člověk, který dělá něco zvráceného

související

• zvrhlica
• zvrhlý
• zvrhnúť sa