änkling

švédština

výslovnost

• IPA: [ˇɛŋkliŋ]
• 2. intonace

etymologie

änka + -ling

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	änkling	änklingen	änklingar	änklingarna
genitiv	änklings	änklingens	änklingars	änklingarnas

význam

1. vdovec