äventyr

švédština

výslovnost

• IPA: [˘ɛːvəntyːr],  äventyr^{? • info}
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	äventyr	äventyret	äventyr	äventyren
genitiv	äventyrs	äventyrets	äventyrs	äventyrens

význam

1. dobrodružství

související

• äventyrlig