čechiko

romština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃɛxɪkɔ]

dělení

• če-chi-ko

etymologie

Ze substantiva Čechos příponou -ik-.

přídavné jméno

skloňování

Číslo	singulár		plurál
Rod	mužský	ženský	mužský i ženský
nominativ	čechiko	čechiko	čechika
vokativ	čechikoneja	čechikonije	čechikonale
akuzativ	čechikone	čechikona	čechikonen
nepřímý pád	čechikone	čechikona	čechikone
dativ	čechikoneske	čechikonake	čechikonenge
lokativ	čechikoneste	čechikonate	čechikonende
instrumentál	čechikoneha	čechikonaha	čechikonenca
ablativ	čechikonestar	čechikonatar	čechikonendar
genitiv	čechikoneskero	čechikonakero	čechikonengero

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	čechiko
komparativ	čechikeder
superlativ	jekhčechikeder najčechikeder nekčechikeder lekčechikeder

význam

1. český

související

• čechika
• Čechos
• Čechiňa
• Čechi

slovní spojení

• čechiko čhib