čelíčko

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃɛliːt͡ʃkɔ]

dělení

• če-líč-ko

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	čelíčko	čelíčka
genitiv	čelíčka	čelíček
dativ	čelíčku	čelíčkům
akuzativ	čelíčko	čelíčka
vokativ	čelíčko	čelíčka
lokál	čelíčku	čelíčkách
instrumentál	čelíčkem	čelíčky

význam

1. (zdrobněle) čelo
   • Bylo oblečeno v sněhobílé, zcela průhledné řasnaté šatečky, hedvábnými stužkami provlečené a pošité; na prsou připiata kytice z myrty a bílých poupat růžových, korunka ze stejných květů vtištěna do rozpuštěných tmavých vlásků nad bílé, čisté čelíčko.