čiv

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃɪf]

dělení

• čiv

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	čiv	čivy
genitiv	čivu	čivů
dativ	čivu	čivům
akuzativ	čiv	čivy
vokativ	čive	čivy
lokál	čivu	čivech
instrumentál	čivem	čivy

význam

1. (knižně) nerv
   • Mládí do duší se vrátí, zjaří každý sval a čiv…

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. genitiv plurálu substantiva čiva
   • Byli cítit naftalínem, buničinou a podivným mazadlem na boty; nebyla to příjemná vůně a vrývala se do čiv i do paměti.