čtvrtku

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃtvr̩tkʊ]

dělení

• čtvrt-ku

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

význam

1. dativ singuláru substantiva čtvrtek
2. vokativ singuláru substantiva čtvrtek
3. lokál singuláru substantiva čtvrtek
   • O Zeleném čtvrtku vyjednával Kája se Zdeňou: „Bude péct vaše maminka jidáše?“

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. akuzativ singuláru substantiva čtvrtka
   • A když měl ve vinárně pátou čtvrtku vermoutu v sobě, zvolal: „Ani nevíte, jak jsem šťastnej!“ a šel domů.