řídivši

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝iːɟɪfʃɪ]

dělení

• ří-div-ši

sloveso

význam

1. (archaicky) přechodník minulý jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa řídit
   • Láska jeho manželská nabyla také politické důležitosti, řídivši ho i v poměrech k cizině; a není pochyby, že i Adléta milovala jej celým srdcem, ana po jeho smrti hořem pro něho se utrápila.

související

• řídiv
• řídivše