şapka

turečtina

výslovnost

• IPA: [ʃɑpˈkɑ]

varianty

• (starým pravopisem) شاپقه

dělení

• şap-ka

etymologie

Z ruského шапка, které ze středověké francouzštiny.

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	şapka	şapkalar
akuzativ	şapkayı	şapkaları
dativ	şapkaya	şapkalara
lokál	şapkada	şapkalarda
ablativ	şapkadan	şapkalardan
genitiv	şapkanın	şapkaların

význam

1. klobouk

fráze a idiomy

• şapka çıkarmak (smeknout, smekat před někým)

související

• şapkacı (kloboučník)
• şapkasız (bez klobouku)
• şapkalı (s kloboukem na hlavě)
• şapkacılik