šťovíkový

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃcɔviːkɔviː]

dělení

• šťo-ví-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	šťovíkový	šťovíkový	šťovíková	šťovíkové	šťovíkoví	šťovíkové	šťovíkové	šťovíková
genitiv	šťovíkového	šťovíkového	šťovíkové	šťovíkového	šťovíkových	šťovíkových	šťovíkových	šťovíkových
dativ	šťovíkovému	šťovíkovému	šťovíkové	šťovíkovému	šťovíkovým	šťovíkovým	šťovíkovým	šťovíkovým
akuzativ	šťovíkového	šťovíkový	šťovíkovou	šťovíkové	šťovíkové	šťovíkové	šťovíkové	šťovíková
vokativ	šťovíkový	šťovíkový	šťovíková	šťovíkové	šťovíkoví	šťovíkové	šťovíkové	šťovíková
lokál	šťovíkovém	šťovíkovém	šťovíkové	šťovíkovém	šťovíkových	šťovíkových	šťovíkových	šťovíkových
instrumentál	šťovíkovým	šťovíkovým	šťovíkovou	šťovíkovým	šťovíkovými	šťovíkovými	šťovíkovými	šťovíkovými

význam

1. související se šťovíkem

překlady

1. • ruština: щавельный