Z německého Staffel(leiter) < Staffel (stupeň) + Leiter (žebřík).[1]
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
—
|
štafle
|
genitiv
|
—
|
štaflí
|
dativ
|
—
|
štaflím
|
akuzativ
|
—
|
štafle
|
vokativ
|
—
|
štafle
|
lokál
|
—
|
štaflích
|
instrumentál
|
—
|
štaflemi
|
- (hovorově) dvojitý žebřík
- Vylezl na štafle a začal natírat strop.
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
štafle
|
štafle
|
genitiv
|
štafle
|
štaflí
|
dativ
|
štafli
|
štaflím
|
akuzativ
|
štafli
|
štafle
|
vokativ
|
štafle
|
štafle
|
lokál
|
štafli
|
štaflích
|
instrumentál
|
štaflí
|
štaflemi
|
- (slangově) malířský stojan
- Sedí u štafle a maluje protější stráň.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „štafle“