štičí

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃcɪt͡ʃiː]

dělení

• šti-čí

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	štičí	štičí	štičí	štičí	štičí	štičí	štičí	štičí
genitiv	štičího	štičího	štičí	štičího	štičích	štičích	štičích	štičích
dativ	štičímu	štičímu	štičí	štičímu	štičím	štičím	štičím	štičím
akuzativ	štičího	štičí	štičí	štičí	štičí	štičí	štičí	štičí
vokativ	štičí	štičí	štičí	štičí	štičí	štičí	štičí	štičí
lokál	štičím	štičím	štičí	štičím	štičích	štičích	štičích	štičích
instrumentál	štičím	štičím	štičí	štičím	štičími	štičími	štičími	štičími

význam

1. vztahující se k štice

překlady

1. vztahující se k štice

   • němčina: Hecht-