Možná hledáte štulec.

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ʃtʊt͡sɛl], [ʃtʊt͡sl̩]

dělení editovat

  • štu-cel

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ štucel štucly
genitiv štuclu štuclů
dativ štuclu štuclům
akuzativ štucel štucly
vokativ štucle štucly
lokál štuclu štuclech
instrumentál štuclem štucly

význam editovat

  1. (zastarale, v obecném jazyce) rukávník[1]
    • (…) Růžek oblékl oba své kabáty, zastrčil ruce do konců rukávů jako do štuclu a sedě na stolici bubnoval nohama (…)[2]
    • (…) štucel a tři páry saní, stromky vánoční posílá mi Olda – přítel jediný.[3]

související editovat

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 1,2 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2014-01-18]. Heslo štucl.
  2. Josef Štolba: Laciný „štědrý“ večer
  3. Pražský Výběr: Olda je přítel můj