želíce

čeština

výslovnost

• IPA: [ʒɛliːt͡sɛ]

dělení

• že-lí-ce

sloveso

• nedokonavé

význam

1. přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa želet, želit
   • Před Palackým v rakvi odpočívajícím v nelíčené úctě a v srdečném hoři skláněli se všichni Čechové bez rozdílu stran, velebíce neskonalé jeho zásluhy a želíce ohromné ztráty, která odchodem jeho ze světa nás postihla.

související

• žele
• želíc