želírovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʒɛliːrɔvat]

dělení

• že-lí-ro-vat

etymologie

• Přes německé gelieren z francouzského geler.

sloveso

• intranzitivní i tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	želíruji	želíruješ	želíruje	želírujeme	želírujete	želírují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	želíruj	želírujme	želírujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	želíroval	želírovala	želírovalo	želírovali	želírovaly	želírovala
trpné	želírován	želírována	želírováno	želírováni	želírovány	želírována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	želíruje	želírujíc	želírujíce

význam

1. (řidčeji) rosolovatět
   • Marmeládu zpěníme mícháním a vyzkoušíme, zda správně želírovala.
   • Jakmile začne hmota želírovat, vmícháte 150 gramů zakysané smetany a ušlehanou šlehačku.

související

• želé