žloutnoucí

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʒlɔʊ̯tnɔʊ̯t͡siː]

dělení

• žlout-nou-cí

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí
genitiv	žloutnoucího	žloutnoucího	žloutnoucí	žloutnoucího	žloutnoucích	žloutnoucích	žloutnoucích	žloutnoucích
dativ	žloutnoucímu	žloutnoucímu	žloutnoucí	žloutnoucímu	žloutnoucím	žloutnoucím	žloutnoucím	žloutnoucím
akuzativ	žloutnoucího	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí
vokativ	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí	žloutnoucí
lokál	žloutnoucím	žloutnoucím	žloutnoucí	žloutnoucím	žloutnoucích	žloutnoucích	žloutnoucích	žloutnoucích
instrumentál	žloutnoucím	žloutnoucím	žloutnoucí	žloutnoucím	žloutnoucími	žloutnoucími	žloutnoucími	žloutnoucími

význam

1. který žloutne
   • Celá redakce je v podstatě vystavěná z kalhot, sebejistoty a varlat. Všude se tu povalují stohy starých výtisků se žloutnoucími, třepícími se stránkami. Stoly jsou zaskládané deskami a cédéčky.
   • Pokusil se protlačit kolem Fina, ale ten ho chytil, otočil ho, chňapl po jeho svetru pod nepromokavou bundou, trhl jím vzhůru a obnažil hrudník pokrytý žloutnoucími i fialovými modřinami. „Panebože!“ Přirazil mladíka tváří ke zdi, vyhrnul mu svetr a odkryl záda. Bledou slonovinovou kůži hyzdila ošklivá zhmožděnina. „Ty ses pral, chlapče.“

související

• žloutnutí
• zežloutlý
• žloutnouce, žloutnouc
• žlutý
• žluť