žvanivý

čeština

výslovnost

• IPA: [ʒvaɲɪviː]

dělení

• žva-ni-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	žvanivý	žvanivý	žvanivá	žvanivé	žvaniví	žvanivé	žvanivé	žvanivá
genitiv	žvanivého	žvanivého	žvanivé	žvanivého	žvanivých	žvanivých	žvanivých	žvanivých
dativ	žvanivému	žvanivému	žvanivé	žvanivému	žvanivým	žvanivým	žvanivým	žvanivým
akuzativ	žvanivého	žvanivý	žvanivou	žvanivé	žvanivé	žvanivé	žvanivé	žvanivá
vokativ	žvanivý	žvanivý	žvanivá	žvanivé	žvaniví	žvanivé	žvanivé	žvanivá
lokál	žvanivém	žvanivém	žvanivé	žvanivém	žvanivých	žvanivých	žvanivých	žvanivých
instrumentál	žvanivým	žvanivým	žvanivou	žvanivým	žvanivými	žvanivými	žvanivými	žvanivými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	žvanivý
komparativ	žvanivější
superlativ	nejžvanivější

význam

1. který rád a vytrvale žvaní
   • Kolegyně v kabinetu byla šíleně, úmorně žvanivá - naštěstí brzy odešla na mateřskou.
   • Málokterý národ je tak žvanivý jako Řekové – s jedinou podmínkou: že se na ně jdete podívat do jejich Řecka. Tam si zamilujete jejich zvyky, jejich nezdrželivou ochotu, jejich formality i prostotu a sto jiných stránek jejich helénského života.
   • Dovolte mi zde jednu odbočku: Říká se, že ženské mají krátký rozum, že jsou nedůsledné, žvanivé a kdesi cosi. Co mne se týče, viním je z něčeho daleko strašnějšího: že se jim nedostává humoru.

překlady

1. hovorný

   • angličtina: garrulous, talkative, chatterbox, gabby
   • francouzština: bavard, jacasseur
   • latina: garrulus, loquax
   • němčina: geschwätzig, plapperhaft, redselig, gesprächig
   • ruština: болтливый, приятный
   • řečtina: φλύαρος, πολύλαλος, πολυκέλαδος
   • španělština: locuaz, boquirroto, cotorra, picotero

synonyma

1. užvaněný, upovídaný, tlachavý, hovorný, (hovorově) ukecaný, (hovorově, expresivně) který vykecá díru do hlavy

antonyma

1. nemluvný, zamlklý, lakonický

související

• žvanivost
• žvanivě
• žvanil
• žvanit