αναγνώστης

řečtina

výslovnost

• IPA: [a.naˈɣnɔs.tis]

etymologie

Ze starořeckého helénistického ἀναγνώστης, které je deverbativem slovesa ἀναγιγνώσκειν — čísti odvozeného příponou od γιγνώσκειν — znát. Srovnej např. latinské (g)nōscere, ruské знать nebo české znáti.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	αναγνώστης	αναγνώστες
genitiv	αναγνώστη	αναγνωστών
akuzativ	αναγνώστη	αναγνώστες
vokativ	αναγνώστη	αναγνώστες

význam

1. čtenář
   • Δεν τολμώ να ερεθίζω περισσότερα την υπομονή των αναγνωστών. – Neodvažuji se již dále napínat trpělivost čtenářů.
2. (církevní, v křesťanství) lektor, předčítač, anagnost

související

• ανάγνωση
• αναγνωστικό
• αναγινώσκω
• αναγνωστικός
• αναγνώστρια
• ευανάγνωστος
• δυσανάγνωστος