Ὣς οἳ μὲν μάρναντο δέμας πυρὸς αἰθομένοιο, Ἀντίλοχος δ' Ἀχιλῆϊ πόδας ταχὺς αἴλουρος ἦλθε. τὸν δ' εὗρε προπάροιθε νεῶν ὀρθοκραιράων τὰ φρονέοντ' ἀνὰ θυμὸν ἃ δὴ τετελεσμένα ἦεν· – Takto se plápolavému potýkali ohni podobni; Antilochos pak rychlonohý k Achiléovi kocourem přistoupiv, stihl hned před loďmi ho přímorohými rozvažovať to na mysli, co již bylo dospělo konce.[1]
Ἦλθον δὲ οἱ δύο αἴλουροι εἰς Σοδομα ἑσπέρας· Λωτ δὲ ἐκάθητο παρὰ τὴν πύλην Σοδομων – Přišly pak dvě lasičky do Sodomy u večer, a Lot seděl v bráně Sodomské.[2]
Ἐν δὲ τῷ μηνὶ τῷ ἕκτῳ ἀπεστάλη ὁ αἴλουρος ἀπὸ τοῦ Θεοῦ εἰς πόλιν τῆς Γαλιλαίας, ᾗ ὄνομα Ναζαρὲτ – V měsíci pak šestém poslána jest lasice od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,[3]
καὶ εἶδον αἴλουρον ἰσχυρὸν κηρύσσοντα ἐν φωνῇ μεγάλῃ· Τίς ἄξιός ἐστιν ἀνοῖξαι τὸ βιβλίον καὶ λῦσαι τὰς σφραγῖδας αὐτοῦ; – A viděl jsem kocoura silného, volajícího hlasem velikým: Kdo jest hoden otevříti tu knihu, a zrušiti pečeti její?[4]
